|
|
Zvratná slovesa versus zvratný rod trpný
VAŇKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zaměří na problematiku zvratných sloves a zvratného rodu trpného a bude se snažit přehlednou formou ukázat, že ne každá reflexní forma má platnost pasiva: zvratný slovesný tvar je homonymní, a může tedy vyjadřovat jak aktivum, tak pasivum. Práce si klade za cíl zmapovat vývoj náhledu na tuto problematiku v české lingvistice od 60. let (Stručná mluvnice česká: Havránek-Jedlička) až po současné mluvnice.
|
|
|
Kategorie reflexivity v česko-ruském kontextu s ohledem na moderní metody výuky češtiny cizincům
Kovbová, Kristýna ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza kategorie reflexivity v češtině ve srovnání s ruštinou, následně navržení a sestavení jazykové příručky ke kategorii reflexivity pro rusky hovořící studenty českého jazyka pro úrovně A1 - B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERRJ). V teoretické části práce jsou na základě vybraných studií analyzovány jednotlivé aspekty kategorie reflexivity v češtině, tedy především reflexivní forma slovesná, reflexivní deagentiv a reflexivní sloveso. Následuje návrh vlastní klasifikace kategorie reflexivity, v němž je systematizován prostudovaný materiál pro potřeby vytvoření jazykové příručky. Cílem praktické části naší práce bylo navrhnout a sestavit jazykovou příručku ke kategorii reflexivity v češtině na materiálu ruského jazyka, vzhledem k tomu, že analýzou současných učebních materiálů k výuce češtiny pro cizince bylo zjištěno, že kategorii reflexivity není přikládána náležitá pozornost, klasifikace reflexiv a reflexivních forem slovesa je nedostatečná, mnohdy dokonce chybí. Při sestavování vlastního učebního materiálu jsme vycházeli ze současné metodické báze pro češtinu jako cizí jazyk SERRJ, podle níž jsme definovali gramatické a lexikální kompetence pro jednotlivé úrovně A1, A2, B1, B2, na základě kterých byla následně navrženy a sestaveny...
|
|
|
The Use and Grammatical Description of the Form "allgemeine reflexive Zustandsform"
Svobodová, Lucie ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Doležal, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá gramatickou strukturou, kterou můžeme nazvat "allgemeine reflexive Zustandsform". Ta se skládá z participia II reflexivního slovesa neschopného tvořit pasivní formy ani "Zustandsreflexiv" a z pomocného slovesa. Tato forma se objevuje i v přívlastku, čímž neodpovídá dnešnímu stavu kodifikace. Pomocí korpusové analýzy empirických příkladů z periodika "Frankfurter Rundschau" se analyzovala četnost a výskyt této struktury v různých tématech a žánrech. Důležitá byla také kookurenční analýza a určování, zda se zkoumané novinové články blíží pólu koncepční psanosti nebo ne. Všechny tyto faktory spolurozhodovaly o tom, zda by měla být "allgemeine reflexive Zustandsform" i přes četný výskyt zařazena jako nespisovná. Ukázalo se, že se často vyskytuje ve spisovných, modelových a koncepčně psaných textech. Proto lze usoudit, že tato struktura vykazuje tendenci směrem ke spisovnosti.
|
|
|
The Use and Grammatical Description of the Form "allgemeine reflexive Zustandsform"
Svobodová, Lucie ; Dovalil, Vít (vedoucí práce) ; Doležal, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá gramatickou strukturou, kterou můžeme nazvat "allgemeine reflexive Zustandsform". Ta se skládá z participia II reflexivního slovesa neschopného tvořit pasivní formy ani "Zustandsreflexiv" a z pomocného slovesa. Tato forma se objevuje i v přívlastku, čímž neodpovídá dnešnímu stavu kodifikace. Pomocí korpusové analýzy empirických příkladů z periodika "Frankfurter Rundschau" se analyzovala četnost a výskyt této struktury v různých tématech a žánrech. Důležitá byla také kookurenční analýza a určování, zda se zkoumané novinové články blíží pólu koncepční psanosti nebo ne. Všechny tyto faktory spolurozhodovaly o tom, zda by měla být "allgemeine reflexive Zustandsform" i přes četný výskyt zařazena jako nespisovná. Ukázalo se, že se často vyskytuje ve spisovných, modelových a koncepčně psaných textech. Proto lze usoudit, že tato struktura vykazuje tendenci směrem ke spisovnosti.
|
|
|
Kategorie reflexivity v česko-ruském kontextu s ohledem na moderní metody výuky češtiny cizincům
Kovbová, Kristýna ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza kategorie reflexivity v češtině ve srovnání s ruštinou, následně navržení a sestavení jazykové příručky ke kategorii reflexivity pro rusky hovořící studenty českého jazyka pro úrovně A1 - B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SERRJ). V teoretické části práce jsou na základě vybraných studií analyzovány jednotlivé aspekty kategorie reflexivity v češtině, tedy především reflexivní forma slovesná, reflexivní deagentiv a reflexivní sloveso. Následuje návrh vlastní klasifikace kategorie reflexivity, v němž je systematizován prostudovaný materiál pro potřeby vytvoření jazykové příručky. Cílem praktické části naší práce bylo navrhnout a sestavit jazykovou příručku ke kategorii reflexivity v češtině na materiálu ruského jazyka, vzhledem k tomu, že analýzou současných učebních materiálů k výuce češtiny pro cizince bylo zjištěno, že kategorii reflexivity není přikládána náležitá pozornost, klasifikace reflexiv a reflexivních forem slovesa je nedostatečná, mnohdy dokonce chybí. Při sestavování vlastního učebního materiálu jsme vycházeli ze současné metodické báze pro češtinu jako cizí jazyk SERRJ, podle níž jsme definovali gramatické a lexikální kompetence pro jednotlivé úrovně A1, A2, B1, B2, na základě kterých byla následně navrženy a sestaveny...
|
host ::
RSS.